Kostel 
Propaganda svaté zášti
Katolická lekce z Polska
Charisma má mladý kněz
Kostel roztleská
Rozesměje děti šprýmy
Ukázkama pantomimy
Co pán udělá s nevěřícími –
– nakope je do hader!
Nechci bejt stejnej
Aleluja!
Nenakopu vás
Aleluja!
Nechci bejt stejnej
Opusťte můj práh

Epocha kalašnikova
Snad sex, snad zápasnický chvaty
Tváře jak pomačkaný šaty
A nic
Budoucnost beze slova
Nic víc
Nečeká tě žádné znova
Je hic
Epocha kalašnikova
Je hic
Dusno před obřadem
Sálá olovo v zádech
Naval – podléháš zdanění
Pán dal obvyklý svý znamení
Pal! Pal! Pal!
Epocha ku-klux-klanění
Tuctová story, znáš to z kina
Dnes však máš hlavní roli
Zbabělec? Hrdina?
A co na tom sejde
Noc dál jasná je
Epocha pár kroků od Ráje

Sníh
Šlape sněhem chlap v půli kopce
Sníh chytne sluncem
Tříšť snů
Střepy v mrazivém palivu
Jiskřivá stráň
Šlapeš – seš naživu
Tady a teď
Uprostřed ker
Srdce bije
A srdce, které bije, je terč
Terč i revolver

A to je celý
Sem tam i pocity
Seš sám
Ulice, léto, ty
Ty tam obvyklý ulity
Ty sám
Ulice, léto, ty
Je klid, a to nic neznamená
Ale je úžasná
Úžasná ta scéna
A to je celý
A co má být?
V pasti slov sílu chvíle
Zachytit

Monika
Monika – trosečník v potravinách
Monika – pot a kruhy pod očima
Monika – třicet pryč, po přešlapu
Monika – fuč je chtíč, zbývá nákup
A parodie dne
Další parodie dne
Monika – a plno ve vozíku
Monika – instinkty zákazníků
Monika – kolem film v cizím znění
Monika – a něco, co už není
To, co se mnou hne!
To, co se mnou fakt hne!

Nic nelidského
nic nelidského není lidem cizí
tvořivě přistupovat k ničení
nic nelidského – lidskost když mizí
v zapomnění
nic nelidského – zase porcuje se masa
fakt vynalézavě to zdůvodní
nic nelidského – ozdravný zásah
bubny, svit pochodní
a dokud člověk je živ
YperitAperitiv
nalévá
nic nelidského – společenský strychnin
jak všichni čerta na zdi milovat
nic nelidského, dělat to jak všichni
ohrožovat
nic nelidského, i ty dělej to jak všichni
a tvař se přitom jako originál svůj
nic nelidského - jak všichni klekni, ztichni
a opovrhuj
a co na to já?
sám sebe se ptám
co šířím?
a co na to punk?
ten, co mě tak vzal
kam ten míří?
nic nelidského - tváří v tvář fašismu všedního dne
jaksi nedaří se říkat ne
vstaň a řekni
lze se vzepřít?

Dřít
další dávka sedativ
a večer končí v moři piv
máš práci, co tě vykostí
smíš beze smyslu
bez radosti
dřít
beze smyslu dřít
bez radosti dřít
a pak už jen svůj klid
na relax
sereš cizí problémy
vždyť seš nohama na zemi
máš strach jen, že tě propustí
smíš beze smyslu
bez radosti
dřít
beze smyslu dřít
bez radosti dřít
a pak už jen svůj klid
na relax

Noc
Noc na sklonku léta
Telefon zvoní
Hlas se třese
„Promiň, nerada tě budím…“
Noc na sklonku
Po spánku veta, po snech
Za oknem duní oni
Oni
Svět, co znáš, začne se kácet
Svět, co znáš – cingrlátka mocností
Ty a já – budoucí čas bez budoucnosti
A najednou jenom dvě cesty
A žádná z nich ven
Najednou žiješ buď ve lži,
Nebo nenaplněn
A noc na sklonku léta otřásá osudím
Noc na sklonku léta
Chtěl by tě nahou, ale
Už to studí
Svět, co znáš, začne se kácet
Svět, co znáš – cingrlátka mocností
Ty a já – budoucí čas bez budoucnosti
A to jim ještě ani nebylo dvacet
A před nimi hirošimy
Mimikry, Černobyl a spol
Vasil je namol
Smí hnít

Malej, blbej… 
  
Co máš?
Nalomený záda
A na někom je potřebuješ léčit
Sám psu vlastní mizérie kdo z nás dovede být pán?
Svatyně stáda syčí řečí stejných
Následuj nás, stádo
Pravda patří nám
Ta pravda na naší straně zavazuje k činům
Lež na straně protivníka převelice dobře znáš
Prospěšné je patřit k nám
K velké pravdy synům
Syčet potom nepřestanem
„Seš blbej, malej, ale náš!
Malej, blbej, třeba tlustej
Malej, blbej, třeba tlustej
Malej, blbej, třeba tlustej
Ale náš…“

Rakvevši
Rakve, vši a krysí hejna
Pochyby nefungují
Strašidla hlavou plují
Každá pravda je vždy stejná
Nejdřív ti před hlavněma
Ostatní uvěří
Kulka má k srdci blíž
Kulka má k srdci blíž
Tak je to pořád stejný
Dnes jako před lety
Filozof argumenty
Pragmatik rakety

Bdít
Bdít - co když najednou je nutné jen zlo
Bdít – co když drtíš v dlani sklo
Bdít
Na neviděnou
Na nenáviděnou
Na kolenou
Navždy
Bdít – propast v pravé poledne
Bdít – nikdo, nikdo kolem mne
Bdít
Na neviděnou
Na nenáviděnou
Na kolenou
Navždy

Otroci okolností
Spí, oči dokořán
Zdá se mu, že je na seznamu ran
Šejdířská každodennost ho dusí
Dusí se, protože to se musí
Přitaká, doufá, že ho to mine
Ale ono hrne se to
Hrne se to ze všech stran
Bolesti bludný práh
Nic už teď není hra
Úšklebek poznání
Že žít je běs
Že je to tak odjakživa
Hlad že velí
Slabší že nepřežívá
A že strach z těch ran
Ta křeč až do dna kostí
Dělá z nás otroky okolností
Otroky okolo

Červ na háčku
Samosebou že spravedlivej
Život není
A nikdy nebyl
Červ na háčku
Konec srandy
Ještě malou chvíli
Než se dotkne hladiny
Slepě smést cíl
Ne zlo, ne dobro
Šrapnely sil
Jimž nevelíš
A tam
Tam na konci událostí
Tam
Kde čeká happyend
Tam nikdy
Nikdo
Není
Připraven

Zprávy mizerný
Zprávy mizerný
Jak jinak?!
Jinak to nejde
Mocných pře
Hrdelní hra
Vždychtivá
Zahnívá
Odjakživa
Zprávy mizerný
Svět šílí
A ne, že to přejde
Prachů pře
Hrdelní hra
Vždychtivá
Zahnívá
Odjakživa
A já věřím
Ve smysl malých činů
Každodenních činů
Zprávy mizerný
Já ale
Navzdory jim
Sám sebe
Uskutečním
A vprostřed těch
Co mám rád
Pošlu to dál

Žvást věr
Cesta vede nocí bez pouličních lamp
Potřebuju pocit, že šlapu, kudy mám
Když šlapu, kudy musím, a když jsem na to sám
Když hledám, oč se opřít u okrajů jam
Když uvnitř touha, a okolo poušť
Soucit, co couvá, zisk když tiskne spoušť
Hlavy zdravých v míse, když u moci je choroba
Lék už našli - uleví se, uvěříš-li doslova
Jak lék takhle chorobě se může podobat?!
Když vrak je krása – žvást! žvást věr
Když krysa je klasa – žvást! žvást věr
Když z věr jsou rasy – žvást! žvást věr
Když smrt má tě spasit – žvást! žvást věr
Když vítězství je naše, a je v rukou sadistů
Krvavá když kaše značí cestu ke Kristu,
ke Castrovi…
Víra když káže: „miluj“ znamená „žer“
Je smtronosné dražé žvást, žvást věr
Dál cesta vede nocí bez pouličních lamp
Dál potřebuju pocit, že šlapu, kudy mám