Zprávy mizerný

Zprávy mizerný

Zprávy mizerný

Jak jinak?!

Jinak to nejde

Mocných pře

Hrdelní hra

Vždychtivá

Zahnívá

Odjakživa

Zprávy mizerný

Svět šílí

A ne, že to přejde

Prachů pře

Hrdelní hra

Vždychtivá

Zahnívá

Odjakživa

A já věřím

Ve smysl malých činů

Každodenních činů

Zprávy mizerný

Já ale

Navzdory jim

Sám sebe

Uskutečním

A vprostřed těch

Co mám rád

Pošlu to dál

Připraven

Samosebou že spravedlivej

Život není

A nikdy nebyl

Červ na háčku

Konec srandy

Ještě malou chvíli

Než se dotkne hladiny

Slepě smést cíl

Ne zlo, ne dobro

Šrapnely sil

Jimž nevelíš

A tam

Tam na konci událostí

Tam

Kde čeká happyend

Tam nikdy

Nikdo

Není

Připraven

Bdít

Bdít - co když najednou je nutné jen zlo

Bdít – co když drtíš v dlani sklo

Bdít

Na neviděnou

Na nenáviděnou

Na kolenou

Navždy

Bdít – propast v pravé poledne

Bdít – nikdo, nikdo kolem mne

Bdít

Na neviděnou

Na nenáviděnou

Na kolenou

Navždy

Noc na sklonku léta

Noc na sklonku léta

Telefon zvoní

Hlas se třese

„Promiň, nerada tě budím…“

Noc na sklonku

Po spánku veta, po snech

Za oknem duní oni

Oni

Svět, co znáš, začne se kácet

Svět, co znáš – cingrlátka mocností

Ty a já – budoucí čas bez budoucnosti

A najednou jenom dvě cesty

A žádná z nich ven

Najednou žiješ buď ve lži,

Nebo nenaplněn

A noc na sklonku léta otřásá osudím

Noc na sklonku léta

Chtěl by tě nahou, ale

Už to studí

Svět, co znáš, začne se kácet

Svět, co znáš – cingrlátka mocností

Ty a já – budoucí čas bez budoucnosti

A to jim ještě ani nebylo dvacet

A před nimi hirošimy

Mimikry, Černobyl a spol

Vasil je namol

Smí hnít

Malej, blbej…

Co máš?

Nalomený záda

A na někom je potřebuješ léčit

Sám psu vlastní mizérie kdo z nás dovede být pán?

Svatyně stáda syčí řečí stejných

Následuj nás, stádo

Pravda patří nám

Ta pravda na naší straně zavazuje k činům

Lež na straně protivníka převelice dobře znáš

Prospěšné je patřit k nám

K velké pravdy synům

Syčet potom nepřestanem

„Seš blbej, malej, ale náš!

Malej, blbej, třeba tlustej

Ale náš…“

Sníh

Šlape sněhem chlap v půli kopce

Sníh chytne sluncem

Tříšť snů

Střepy v mrazivém palivu

Jiskřivá stráň

Šlapeš – seš naživu

Tady a teď

Uprostřed ker

Srdce bije

A srdce, které bije, je terč

Terč i revolver

Kostel

Propaganda svaté zášti

Katolická lekce z Polska

Charisma má mladý kněz

Kostel roztleská

Rozesměje děti šprýmy

Ukázkama pantomimy

Co pán udělá s nevěřícími –

- nakope je do hader!

Nechci bejt stejnej

Aleluja!

Nenakopu vás

Aleluja!

Nechci bejt stejnej

Opusťte můj práh

Epocha kalašnikova

Snad sex, snad zápasnický chvaty

Tváře jak pomačkaný šaty

A nic

Budoucnost beze slova

Nic víc

Nečeká tě žádné znova

Je hic

Epocha kalašnikova

Je hic

Dusno před obřadem

Sálá olovo v zádech

Naval – podléháš zdanění

Pán dal obvyklý svý znamení

Pal! Pal! Pal!

Epocha ku-klux-klanění

Tuctová story, znáš to z kina

Dnes však máš hlavní roli

Zbabělec? Hrdina?

A co na tom sejde

Noc dál jasná je

Epocha pár kroků od Ráje

Další kořist zavře oči

Realita se ti zjeví

Rozhašený žicí stroj

Cesta masem bez úlevy

Kolorový nepokoj

Kluzká hrůza beze smyslu

Čas – smrti sval

Snažíš se jít

Čím dýl ale

Tím ti tvůj cíl připadá dál

Další zima končí

Další špinavej sníh roztává

Další kořist zavře oči

A odevzdaně vyčkává

Stopy dětství v krvi

A alkohol to nečistí

O sebeúctě prd ví

Dobrovolně nečistí

Plody zplodin doby

Citový škvár

Snažíš se jít

Čím dýl ale

Tím ti tvůj cíl připadá dál

Další zima končí

Další špinavej sníh roztává

Další kořist zavře oči

A odevzdaně vyčkává

Anebo taky ne!

Ulice, léto, ty

Sem tam i pocity

Seš sám

Ulice, léto, ty

Ty tam obvyklý ulity

Ty sám

Ulice, léto, ty

Je klid, a to nic neznamená

Ale je úžasná

Úžasná ta scéna

A to je celý

A co má být?

V pasti slov sílu chvíle

Zachytit

Pondělí

Nadechnout

Zimou se rozkašlat

Vydechnout

Od pusy pára

Uklouznout

Rukama zamávat

Ucítit únavu

Chtít, aby trvala

Věci jsou rychlejší

Než jejich obrysy

Obsah se sype z knih

Zbývají nadpisy…

Okno

Otevři okno do mrazu masa

Ty věci jsou všude kolem

Aby se veřeje opravdu pohnuly

Musí se ovšem ruka chytit kliky

A pak se akorát

Pomalu pouštět…

Otroci okolností

Spí, oči dokořán

Zdá se mu, že je na seznamu ran

Šejdířská každodennost ho dusí

Dusí se, protože to se musí

Přitaká, doufá, že ho to mine

Ale ono hrne se to

Hrne se to ze všech stran

Bolesti bludný práh

Nic už teď není hra

Úšklebek poznání

Že žít je běs

Že je to tak odjakživa

Hlad že velí

Slabší že nepřežívá

A že strach z těch ran

Ta křeč až do dna kostí

Dělá z nás otroky okolností

Otroky okolo

Bůh, vlajka a vlast

Rozumíš

Lidi prostě chtějí pořádek a klid

A my

My jim ho chceme dát

Jsme jedni z nich

Ne ale jedni z mnoha

Tak si nás zapamatuj

Bůh, vlajka a vlast

Takže neboj se a zkus to

A zapoj i své děti

Podívej se na nás a řekni sám

Dáme se do pohybu

Je to krásné a snadné

Bůh, vlajka a vlast

Rakvevši

Rakve, vši a krysí hejna

Pochyby nefungují

Strašidla hlavou plují

Každá pravda je vždy stejná

Nejdřív ti před hlavněma

Ostatní uvěří

Kulka má k srdci blíž

Tak je to pořád stejný

Dnes jako před lety

Filozof argumenty

Pragmatik rakety

Monika

Monika – trosečník v potravinách

Monika – pot a kruhy pod očima

Monika – třicet pryč, po přešlapu

Monika – fuč je chtíč, zbývá nákup

A parodie dne

Další parodie dne

Monika – a plno ve vozíku

Monika – instinkty zákazníků

Monika – kolem film v cizím znění

Monika – a něco, co už není

To, co se mnou hne!

To, co se mnou fakt hne!

Žvást věr

Cesta vede nocí bez pouličních lamp

Potřebuju pocit, že šlapu, kudy mám

Když šlapu, kudy musím, a když jsem na to sám

Když hledám, oč se opřít u okrajů jam

Když uvnitř touha, a okolo poušť

Soucit, co couvá, zisk když tiskne spoušť

Hlavy zdravých v míse, když u moci je choroba

Lék už našli - uleví se, uvěříš-li doslova

Jak lék takhle chorobě se může podobat?!

Když vrak je krása – žvást! žvást věr

Když krysa je klasa – žvást! žvást věr

Když z věr jsou rasy – žvást! žvást věr

Když smrt má tě spasit – žvást! žvást věr

Když vítězství je naše, a je v rukou sadistů

Krvavá když kaše značí cestu ke Kristu,

ke Castrovi…

Víra když káže: „miluj“ znamená „žer“

Je smtronosné dražé žvást, žvást věr

Dál cesta vede nocí bez pouličních lamp

Dál potřebuju pocit, že šlapu, kudy mám…